TISKOVÁ KONFERENCE

Christine Lagardeová, prezidentka ECB,
Luis de Guindos, viceprezident ECB

Frankfurt nad Mohanem 16. března 2023

Dobré odpoledne, pan viceprezident a já vás vítáme na naší tiskové konferenci.

Předpokládá se, že inflace zůstane příliš vysoká po příliš dlouhou dobu. Rada guvernérů dnes proto rozhodla zvýšit všechny tři základní úrokové sazby ECB o 50 bazických bodů, a to v souladu s naším odhodláním zajistit včasný návrat inflace k našemu 2% střednědobému inflačnímu cíli. Zvýšená úroveň nejistoty potvrzuje význam přístupu závislého na údajích pro naše měnová rozhodnutí o úrokových sazbách, která budou závislá na našem hodnocení inflačního výhledu vzhledem k aktuálním ekonomickým a finančním údajům, na dynamice jádrové inflace a na síle transmise měnové politiky.

Pozorně sledujeme stávají napětí na trzích a jsme připraveni podle potřeby reagovat, abychom v eurozóně zachovali cenovou stabilitu a finanční stabilitu. Bankovní sektor v eurozóně je odolný, se silnými kapitálovými a likviditními pozicemi. V každém případě je náš soubor měnověpolitických nástrojů plně vybaven k zajišťování likviditní podpory finančnímu systému eurozóny, bude-li tato podpora nutná, a k zachování hladké transmise měnové politiky.

Nové makroekonomické projekce pracovníků ECB byly dokončeny počátkem března ještě před nedávným vznikem napětí na finančních trzích. Samo o sobě toto napětí implikuje dodatečnou nejistotu spojenou se základním hodnocením inflace a hospodářského růstu. Již před tímto posledním vývojem byla základní projekce celkové inflace revidována směrem dolů především z důvodu menšího příspěvku cen energií, než se dříve očekávalo. Nyní pracovníci ECB očekávají, že v průměru dosáhne inflace úrovně 5,3 % v roce 2023, 2,9 % v roce 2024 a 2,1 % v roce 2025. Současně přetrvávají silné základní cenové tlaky. Inflace bez započtení cen energií a potravin v únoru nadále rostla a pracovníci ECB očekávají, že v roce 2023 dosáhne průměru 4,6 %, což je více, než předpokládaly prosincové projekce. Následně by měla inflace klesnout v roce 2024 na 2,5 % a v roce 2025 na 2,2 % s tím, jak tlaky na růst inflace vyvolané dřívějšími nabídkovými šoky a znovuotevřením ekonomiky budou odeznívat a přísnější měnová politika bude stále více tlumit poptávku.

Základní projekce hospodářského růstu pro rok 2023 byly revidovány směrem vzhůru na průměrnou úroveň 1,0 % v důsledku jak poklesu cen energií, tak vyšší odolnosti ekonomiky vůči náročnému mezinárodnímu prostředí. Pracovníci ECB pak očekávají, že v roce 2024 i 2025 růst dále posílí na 1,6 %. Podporovat by jej měl robustní trh práce, zlepšující se důvěra a oživení reálných příjmů. Současně je toto hospodářské oživení v letech 2024 a 2025 slabší, než předpokládaly prosincové projekce, a to z důvodu zpřísnění měnové politiky.

Dnes přijatá rozhodnutí jsou uvedena v tiskové zprávě, která je dostupná na našich internetových stránkách.

Nyní podrobněji popíšu, jaký vývoj ekonomiky a inflace pozorujeme, a poté vysvětlím naše hodnocení finančních a měnových podmínek.

Hospodářská aktivita

Hospodářství eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí 2022 stagnovalo a vyhnulo se tak dříve očekávanému poklesu. Prudce však poklesla soukromá domácí poptávka. Vysoká inflace, přetrvávající nejistota a přísnější podmínky financování utlumily soukromou spotřebu, která klesla o 0,9 %, a investice, které se snížily o 3,6 %.

Podle základní projekce by se ekonomika měla v následujících čtvrtletích zotavit. S dalším zlepšováním podmínek na straně nabídky, pokračujícím oživením důvěry a zpracováváním velkého objemu nahromaděných zakázek podniky by měla posílit průmyslová výroba. Rostoucí mzdy a klesající ceny energií částečně vyrovnají ztrátu kupní síly, kterou v důsledku vysoké inflace pociťuje velký počet domácností. To pak zase podpoří spotřebitelské výdaje.

I přes oslabení hospodářské aktivity zůstává navíc trh práce silný. Zaměstnanost ve čtvrtém čtvrtletí 2022 vzrostla o 0,3 % a míra nezaměstnanosti se v lednu 2023 udržela na svém historickém minimu 6,6 %.

Vládní podpůrná opatření, která by měla ekonomiku chránit před dopadem vysokých cen energií, by měla být dočasná, cílená a nastavená tak, aby zachovala motivaci k energetickým úsporám. S poklesem cen energií a rizik spojených s jejich dodávkami je důležité začít tato opatření opět urychleně a koordinovaně rušit. Opatření neodpovídající těmto zásadám pravděpodobně posílí střednědobé inflační tlaky, což by vyžadovalo silnější odpověď ze strany měnové politiky. Fiskální politiky by měly být navíc v souladu s rámcem EU pro správu ekonomických záležitostí, a jak je také uvedeno v pokynech Evropské komise z 8. března 2023, orientovány na zvyšování produktivity naší ekonomiky a postupné snižování vysokého veřejného dluhu. Politiky zaměřené na zvýšení nabídkové kapacity eurozóny, zejména v energetickém sektoru, mohou pomoci snížit ve střednědobém horizontu cenové tlaky. Za tímto účelem by vlády měly rychle provést své plány investic a strukturálních reforem v rámci programu Next Generation EU. Reforma rámce EU pro správu ekonomických záležitostí by měla být urychleně dokončena.

Inflace

Inflace v únoru mírně klesla na 8,5 %. Důvodem je opětovné prudké snížení cen energií. Naproti tomu růst cen potravin dále posílil na 15 %, přičemž prudké zvyšování cen nákladů na energie a dalších vstupů do výroby potravin v minulosti se stále promítá do cen pro spotřebitele.

Základní cenové tlaky navíc zůstávají silné. Inflace bez započtení cen energií a potravin vzrostla v únoru na 5.6 % a další ukazatele jádrové inflace rovněž zůstávají na vysoké úrovni. Růst cen neenergetického průmyslového zboží posílil v únoru na 6,8 %, a to především v důsledku opožděných vlivů problémů v dodávkách a vysokých cen energií v minulosti. Inflaci v sektoru služeb, která v únoru vzrostla na 4,8 %, rovněž stále ovlivňuje postupné promítání nárůstů cen energií v minulosti, odložená poptávka po znovuotevření ekonomiky a rostoucí mzdy.

Mzdové tlaky posílily v důsledku robustních trhů práce a snahy zaměstnanců vynahradit si část kupní síly ztracené kvůli vysoké inflaci. Mnohé podniky v sektorech, které čelí omezené nabídce a znovuožívající poptávce, byly navíc schopny zvýšit své ziskové marže. Většina ukazatelů dlouhodobějších inflačních očekávání přitom v současné době činí zhruba 2 %, ačkoli bude nezbytné je nadále sledovat, především vzhledem k nedávné volatilitě tržních ukazatelů inflačních očekávání.

Hodnocení rizik

Pokud jde o hospodářský růst, převažují rizika jeho zpomalení. Vytrvale zvýšené napětí na finančních trzích by mohlo omezit širší úvěrové podmínky výrazněji, než se čekalo, a utlumit důvěru. Neoprávněná válka Ruska proti Ukrajině a jejímu lidu nadále představuje značné riziko pro hospodářský růst a mohla by opět vyvíjet tlak na růst nákladů na energie a potraviny. K dalšímu zhoršení hospodářského růstu v eurozóně by mohlo dojít rovněž tehdy, pokud by světová ekonomika oslabila prudčeji, než se očekává. Podniky by se však mohly náročnému mezinárodnímu prostředí přizpůsobit rychleji, což by spolu s odeznívajícím energetickým šokem mohlo podpořit vyšší hospodářský růst, než se v současné době očekává.

Rizika vyšší inflace zahrnují stávající tlaky v dodavatelských řetězcích, které by stále mohly oproti očekávání v krátkodobém horizontu poslat maloobchodní ceny ještě výše. Domácí faktory, jako je vytrvalý růst inflačních očekávání nad naším cílem nebo vyšší než předpokládané nárůsty mezd a ziskových marží, by mohly inflaci tlačit vzhůru, a to i ve střednědobém horizontu. Oproti očekávání silnější hospodářské zotavení v Číně by mohlo být impulzem růstu cen komodit a zahraniční poptávky. Rizika nižší inflace zahrnují vytrvale zvýšené napětí na finančních trzích, které by mohlo urychlit dezinflaci. Navíc klesající ceny energií by se mohly promítnout do nižšího tlaku ze strany jádrové inflace a mezd. Oslabení poptávky, např. v důsledku silnějšího zpomalování bankovních úvěrů nebo silnější než projektované transmise měnové politiky, by také přispělo k nižším cenovým tlakům, než se v současnosti předpokládá, zejména ve střednědobém horizontu.

Finanční a měnové podmínky

Tržní úrokové sazby po našem předchozím zasedání značně vzrostly. Tento nárůst byl však v posledních dnech v souvislosti s vážným napětím na finančních trzích výrazně zvrácen. Bankovní úvěry podnikům v eurozóně zdražily. Poskytování úvěrů podnikům dále oslabilo, a to v důsledku nižší poptávky a zpřísnění podmínek pro poskytování úvěrů. Půjčky domácností také zdražily, zejména v důsledku vyšších sazeb hypotečních úvěrů. Tento nárůst nákladů na čerpání úvěrů a z toho vyplývající klesající poptávka spolu s přísnějšími úvěrovými standardy vedly k dalšímu zpomalení růstu úvěrů domácnostem. V prostředí této slabší dynamiky úvěrů růst peněžní zásoby prudce zpomalil a ovlivňován byl svými nejlikvidnějšími složkami.

Závěr

Předpokládá se tedy, že inflace zůstane příliš vysoká po příliš dlouhou dobu. Rada guvernérů dnes proto rozhodla zvýšit všechny tři základní úrokové sazby ECB o 50 bazických bodů, a to v souladu s naším odhodláním zajistit včasný návrat inflace k 2% střednědobému inflačnímu cíli. Zvýšená úroveň nejistoty potvrzuje význam přístupu závislého na údajích pro naše měnová rozhodnutí o úrokových sazbách, která budou závislá na našem hodnocení inflačního výhledu vzhledem k aktuálním ekonomickým a finančním údajům, na dynamice jádrové inflace a na síle transmise měnové politiky. Pozorně sledujeme stávají napětí na trzích a jsme připraveni podle potřeby reagovat, abychom v eurozóně zachovali cenovou stabilitu a finanční stabilitu.

V každém případě jsme připraveni všechny své nástroje v rámci svého mandátu přizpůsobit tomu, abychom střednědobě zajistili návrat inflace k našemu cíli a zachovali hladké fungování transmise měnové politiky.

Nyní jsme připraveni odpovědět na vaše otázky.

Doslovné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.