TISKOVÁ KONFERENCE

Christine Lagardeová, prezidentka ECB,
Luis de Guindos, viceprezident ECB

Frankfurt nad Mohanem 14. září 2023

Dobré odpoledne, pan viceprezident a já vás vítáme na naší tiskové konferenci.

Inflace dále klesá, ale stále se předpokládá, že zůstane příliš vysoká po příliš dlouhou dobu. Jsme odhodláni zajistit včasný návrat inflace k našemu 2% střednědobému cíli. V zájmu zesílení pokroku k našemu cíli rozhodla dnes Rada guvernérů zvýšit všechny tři základní úrokové sazby ECB o 25 bazických bodů.

Toto dnešní zvýšení odráží naše hodnocení inflačního výhledu ve světle aktuálních ekonomických a finančních údajů, dynamiky jádrové inflace a síly transmise měnové politiky. Zářijové makroekonomické projekce pro eurozónu sestavené pracovníky ECB předpokládají průměrnou inflaci na úrovni 5,6 % v roce 2023, 3,2 % v roce 2024 a 2,1 % v roce 2025. Pro roky 2023 a 2024 se jedná o revizi směrem vzhůru a pro rok 2025 směrem dolů. Revize směrem vzhůru pro roky 2023 a 2024 odráží především vyšší trajektorii u cen energií. Základní cenové tlaky zůstávají výrazné, i když většina ukazatelů se začala zmírňovat. Pracovníci ECB revidovali předpokládanou trajektorii inflace (bez započtení cen energií a potravin) mírně směrem dolů na průměrnou hodnotu 5,1 % v roce 2023, 2,9 % v roce 2024 a na 2,2 % v roce 2025. Naše dosavadní zvyšování sazeb se nadále výrazně promítá do ekonomiky. Podmínky financování se dále zpřísnily a stále více tlumí poptávku, což je při snižování inflace zpět k cíli jedním z významných faktorů. S rostoucím dopadem našeho zpřísnění na domácí poptávku a oslabením prostředí mezinárodního obchodu pracovníci ECB značně snížili své projekce hospodářského růstu. V současnosti očekávají, že ekonomika eurozóny vzroste v roce 2023 o 0,7 %, v roce 2024 o 1,0 % a v roce 2025 o 1,5 %.

Na základě našeho stávajícího hodnocení usuzujeme, že základní úrokové sazby ECB dosáhly úrovně, která dostatečně dlouhým působením výrazně přispěje k včasnému návratu inflace k našemu cíli. Naše budoucí rozhodnutí zajistí, aby základní úrokové sazby ECB byly po nezbytně dlouhou dobu stanoveny na dostatečně restriktivní úrovni. Při stanovování odpovídající úrovně a trvání restrikce budeme nadále uplatňovat přístup závislý na údajích. Zejména naše rozhodnutí o úrokových sazbách budou vycházet z našeho hodnocení inflačního výhledu zohledňujícího aktuální ekonomické a finanční údaje, dynamiku jádrové inflace a sílu transmise měnové politiky.

Dnes přijatá rozhodnutí jsou uvedena v tiskové zprávě, která je dostupná na našich internetových stránkách.

Nyní podrobněji popíšu, jaký vývoj ekonomiky a inflace pozorujeme, a poté vysvětlím naše hodnocení finančních a měnových podmínek.

Hospodářská aktivita

Je pravděpodobné, že ekonomika bude v nadcházejících měsících nadále utlumená. Během prvního pololetí celkově stagnovala a nedávné ukazatele naznačují, že slabá je i ve třetím čtvrtletí. Nižší poptávka po vývozu z eurozóny a dopad přísných podmínek financování tlumí hospodářský růst, a to i prostřednictvím slabších investic do rezidenčních nemovitostí a podnikatelských investic. Sektor služeb, který byl dosud odolný, nyní také oslabuje. V průběhu času by hospodářská dynamika měla oživit, neboť se očekává, že reálné příjmy porostou, a to za podpory klesající inflace, rostoucích mezd a silného trhu práce, což podpoří spotřebitelské výdaje.

I přes zpomalující ekonomiku zůstává trh práce zatím odolný. Míra nezaměstnanosti zůstala v červenci na historickém minimu 6,4 %. I když zaměstnanost ve druhém čtvrtletí vzrostla o 0,2 %, dynamika zpomaluje. Sektor služeb, který byl od poloviny roku 2022 jednou z největších hnacích sil růstu zaměstnanosti, nyní vytváří pracovních míst také méně.

S ustupováním energetické krize by vlády měly pokračovat v ukončování souvisejících podpůrných opatření. Tento přístup je nezbytný, aby nedocházelo k posilování střednědobých inflačních tlaků, které by jinak vyžadovalo ještě výraznější reakci měnové politiky. Fiskální politiky by měly být koncipovány tak, aby zvyšovaly produktivitu naší ekonomiky a postupně snižovaly vysoký veřejný dluh. Politiky k posílení nabídkové kapacity eurozóny, které by by bylo podpořeno úplným prováděním programu „Next Generation EU“, mohou ve střednědobém horizontu pomoci snížit cenové tlaky a současně podpořit přechod na zelenou ekonomiku. Reforma rámce EU pro správu ekonomických záležitostí by měla být dokončena před závěrem letošního roku a měl by zrychlit pokrok směrem k unii kapitálových trhů.

Inflace

Inflace v červenci poklesla na 5,3 %, ale na této úrovni zůstala i v srpnu, uvádí bleskový odhad Eurostatu. Její pokles byl přerušen, protože ceny energií oproti červenci vzrostly. Růst cen potravin oproti březnovému vrcholu zpomalil, v srpnu však stále dosahoval tempa téměř 10 %. V příštích měsících přestanou mít prudké nárůsty zaznamenané na podzim 2022 vliv na meziroční míru inflace, což ji utlumí.

Inflace bez započtení cen energií a potravin klesla v srpnu na 5,3 %, přičemž v červenci činila 5,5 %. Tempo růstu cen zboží v srpnu zpomalilo na 4,8 % poté, co v červenci dosáhlo 5,0 % a v červnu 5,5 %, a to v důsledku zlepšení podmínek dodávek, předchozího snižování cen energií, ustupujících cenových tlaků v dřívějších fázích výrobního řetězce a slabší poptávky. Růst cen služeb zpomalil na 5,5 %, byl však nadále udržován silnými výdaji na dovolené a cestování a vysokým růstem mezd. Meziroční tempo růstu náhrad na zaměstnance zůstalo ve druhém čtvrtletí roku na konstantní úrovni 5,5 %. Mzdové náklady se na meziroční domácí inflaci podílely ve druhém čtvrtletí větší měrou, a to částečně v důsledku nižší produktivity, přičemž podíl zisků poprvé od počátku roku 2022 poklesl.

Většina ukazatelů jádrové inflace se začíná snižovat s tím, jak došlo k lepšímu sladění poptávky a nabídky a jak se zmenšuje příspěvek růstu cen energií v minulosti. Současně přetrvávají silné domácí cenové tlaky.

Většina ukazatelů dlouhodobějších inflačních očekávání se v současné době nachází poblíž 2 %. Některé ukazatele však vzrostly a je třeba je pozorně sledovat.

Hodnocení rizik

Rizika pro hospodářský růst jsou vychýlena směrem dolů. Hospodářský růst by mohl být pomalejší, pokud budou vlivy měnové politiky výraznější, než se čekalo, nebo pokud oslabí světová ekonomika, např. v důsledku dalšího zpomalení v Číně. Růst by naopak mohl být oproti čekávání vyšší, pokud by silný trh práce, rostoucí reálné příjmy a ustupující nejistota znamenaly, že lidé a podniky získávají větší důvěru a zvyšují své výdaje.

K proinflačním rizikům patří možnost obnovení tlaku na růst nákladů na energie a potraviny. Nepříznivé povětrnostní podmínky a obecněji rozvíjející se klimatické krize by mohly na růst cen potravin vyvíjet větší tlak, než se čekalo. Inflaci, a to i ve střednědobém horizontu, by mohl tlačit vzhůru také setrvalý růst inflačních očekávání nad naším cílem nebo vyšší než předpokládané zvyšování mezd a ziskových marží. Naproti tomu slabší poptávka – např. v důsledku silnější transmise měnové politiky nebo zhoršování hospodářského prostředí mimo eurozónu – by vedla k oslabení cenových tlaků, zejména ve střednědobém horizontu.

Finanční a měnové podmínky

Zpřísňování naší měnové politiky se nadále výrazně promítá do širších podmínek financování. Financování bankám opět zdražilo, protože střadatelé převádějí jednodenní vklady na termínované s vyšším úrokem a cílené dlouhodobější refinanční operace ECB jsou ukončovány. Průměrné zápůjční sazby podnikových úvěrů a hypoték v červenci nadále rostly, a to na 4,9 % a 3,8 %.

Úvěrová dynamika dále oslabila. Úvěry podnikům rostly v červenci meziročním tempem 2,2 %, přičemž ještě v červnu jejich tempo dosahovalo 3,0 %. Úvěry domácnostem rostly po červnových 1,7 % také méně, a to o 1,3 %. V anualizovaném vyjádření na základě údajů za poslední tři měsíce se úvěry domácnostem snížily o 0,8 %, což je největší pokles od vzniku eurozóny. Při slabším objemu úvěrů a snižování rozvahy Eurosystému kleslo meziroční tempo růstu agregátu M3 z 0,6 % v červnu na historické minimum -0,4 % v červenci. V anualizovaném vyjádření klesl agregát M3 za poslední tři měsíce o 1,5 %.

Závěr

Inflace dále klesá, ale stále se předpokládá, že zůstane příliš vysoká po příliš dlouhou dobu. Jsme odhodláni zajistit včasný návrat inflace k našemu 2% střednědobému cíli. V zájmu zesílení pokroku k našemu cíli rozhodla dnes Rada guvernérů zvýšit všechny tři základní úrokové sazby ECB o 25 bazických bodů. Na základě našeho stávajícího hodnocení usuzujeme, že základní úrokové sazby ECB dosáhly úrovně, která dostatečně dlouhým působením výrazně přispěje k včasnému návratu inflace k našemu cíli. Naše budoucí rozhodnutí zajistí, aby základní úrokové sazby ECB byly po nezbytně dlouhou dobu stanoveny na dostatečně restriktivní úrovni. Při stanovování odpovídající úrovně a trvání restrikce budeme nadále uplatňovat přístup závislý na údajích.

V každém případě jsme připraveni všechny své nástroje v rámci svého mandátu přizpůsobit tomu, abychom zajistili návrat inflace k našemu střednědobému cíli a zachovali hladké fungování transmise měnové politiky.

Nyní jsme připraveni odpovědět na vaše otázky.

Doslovné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.